Po nejen fyzicky, ale i psychicky vycerpavajicim treku (viz kapitola “Neco za neco aneb...”) jsme byli radi nejen za dobre jidlo a odpocinek, ale nas relax-time zpestrila i skutecnost, ze na pet tydnu prijela do Nepalu Kristyna. Nicmene nastanou okamziky v zivote lidskem, kdy i zdanlive neskodne chvile se muzou obratit proti vam. Velmi podobne se i nam stalo, ze zaslouzeny a naprosto nezbytny odpocinek po treku na Kanchenjunze se pomalu a nenapadne promenil v nefalsovany zewling v Kathmandu kombinovany s prvky obzerstvi a nekonecne lenosti. O to vic jsme byli nadseni udalosti, kterou nikdo z nas nejen ze neplanoval, ale ani nas ve snu nenapadlo, ze by se kdy mohla prihodit.Vsechno se semlelo pred nekolika dny. Prochazeli jsme se dny po ulicich Kathmandu ve ctvrti Patan, prohlizeli si nejruznejsi chramy, fotili lidi kolem a pojidali buraky. Proste turismus, jak ho mame opravdu radi ;) Kdyz uz jsme chteli odjet (uprimne receno oni nakonec ty chramy, lidi a buraky jsou vsude vlastne uplne stejne), ozvala se za nami hlasita hudba. Trumpety, klarinety a bubny ve sviznem a na mistni pomery az nezvykle veselem tempu. Za chvili uz kolem nas projizdel svatebni pruvod. Hudebnici v cervenych sakach nasledovani tancicimi muzi v oblecich, za nimi starsi muz se zenou nesou na velkych miskach posvatne predmety s jidlem a pruvod zakoncuje nazdobene auto vezouci zenicha a nevestu. Na zadnim skle auta jsou z kvetin inicialy R + R. Stojime opodal, oci navrch hlavy. Kosta foti, Harmy nataci a nevesta po chvili mava na Harmyho (ktery o tomhle okamziku pak mluvi jeste asi milionkrat), jakoze mame jit s nimi. Napred jsem si z toho delali srandu, ale nakonec jsme se rozhodli, ze opravdu pujdeme.
Prosli (nebo spis protancili) jsme s pruvodem polovinu Kathmandu a pak nas normalne pozvali na obrad. Dozvedeli jsme se, ze svatba tady trva 5 dni a ze tohle je prvni z nich. Pozvali nas do
domu nevesty. Tam jsme zjistili, ze nevesta se zenichem uz maji sestileteho klucinu. Wow! Nepal je opravdu pokrokovy, rikame si. Pak ale nekoho napadne, proc ma zenich obycejny oblek s kravatou a kdo je ten pan s kvetinami a slavnostni salou kolem krku. Nakonec zjistujeme, ze jsme byli uplne mimo. V aute nejela nevesta, ale jeji svagrova, ktera prijizdi do domu zenicha a odvazi ho do domu nevesty. “Nas” zenich je tedy nevestin bratr a maji proste dite. Sbohem pokrokovy Nepale.Pred domem stale hraje hudba a v hornim patre domu konecne vidime nevestu. Celou dobu se nam venuje asi 25 lety kluk – Amit, ktery nam vsechno vysvetluje. Je az neuveritelne, jak jsou na nas vsichni mili. Obrad je pro nas trochu neprehledny: vsichni ji nejake jidlo, nevesta je strasne smutna, pak ji zehnaji a zenich ceka o patro niz. Nakonec vsechno vyvrcholi odchodem placici matky s nevestou. Symbolizuje se tak smutek, ktery rodina proziva pri odchodu dcery z domu. Amit nas nicmene ujistil, ze tahle svatba je opravdu z lasky, takze nic dopredu domluveneho, jak je tu take jeste zvykem. Cely pruvod pak smeruje do chramu, kam my jsme uz nesli.
Druhy den se kona obrad v dome zenicha. Pozvano je priblizne stopadesat hostu, ale Amit rika, ze je to spis mala svatba. Velka by pry byla tak 600-800 lidi. Musite totiz pozvat uplne kazdeho, ko
ho znate, protoze jinak by to znamenalo zneucteni. Prubeh byl tentokrat jednodussi, predali jsme darek (knihu o svete) a kvetinu neveste (bezne to sice neni - i tady povetsinou vybiraj penize, ale od nas je to v poradku), dali jsme si nejake to jidlo jako svacinku a pak nas pozvali na slavnostni svatebni hostinu se vsim vsudy. Sedeli jsme na zemi v tureckem sedu (au au), jedli jsme rukama, pili s nimi jejich mistni palenku, chutnajici jako ta nejlepsi moravska slivovice, a celou dobu se nesmeli zvednout a odejit. Proste zazitek, ze ktereho vetsina z nas pak mela sice luxusni sracku, ale ktery rozhodne stal za to. Na zaver nas pozvali jeste k sobe do domu a pak jsme se dohodli, ze je na oplatku my nekdy pozveme na obed. Uz se tesime, protoze to bylo fakt skvely. Na zaver by se proto sluselo rict: “Diky, o’, Harmy, ze jses takovej sekac, ze te i v Nepalu zvou, abys jim zatancil na svatbe...” :))))svatebni pruvod
obrad v dome nevesty
obrad pred domem zenicha
turismus, jak ho mame opravdu radi...
2 komentáře:
Zdravim svatebcani, sebrat svatebcany na ulici je docela pecka. To se ti tady v Karviny asi nestane :) Kazdopadne to musela bejt urciter nejaka neoblibena rodina s malo znamejma kdyz museli rozsirovat rady svatebcanu sberem evropskych exotu na ulici. Ted me napada jestli to neni nejaka mistni tradice mit tak jednoho staryho, mladyho, malyho, velkyho, hezkyho, vosklivyho a par divne vypadajicich vybledlejch typku :) Jeste me to neda ne nezeptat ... Harmy nenasel sis tam nahodou nevestu? Na tech fotkach mas evidentne velkou oblibenkyni :):):)
hehe :-))) pic bee, heled tadyta mlada panicka uz byla daavno vdana, mela 6-ti letyho synka, ale i to ji nebranilo se na me smat ;-) na zaver svatby jsem se pak dozvedel, ze jeji manzel ma 5.dan v teakwondu a ona sama ma 3.dan ;-) jojo, povedena rodinka ;-)
Okomentovat